Teletext
Teletext je přenos textových informací prostřednictvím televizního signálu. Vznikl v roce 1970 ve Velké Británii.
V běžném analogovém televizním vysílání se za sekundu vysílá 50 půlsnímků (norma platná v Evropě). A mezi těmito půlsnímky zbývá čas pro odeslání teletextových informací, které obvykle obsahují zpravodajství, televizní program, reklamu a jiný obsah.
Vysílání Teletextu
Pro vysílání teletextu se používají zatemněné řádky 19 a 20 lichého půlsnímku a 332 a 333 sudého půlsnímku. Teletext se nevysílá spojitě, ale přerušovaně pomocí datových bloků, kterým se říká pakety. Vysílají se vlastně číslicové signály, z nichž část slouží jako řídící informace pro teletextový dekodér televize a větší část tvoří adresy, kterým odpovídají jednotlivé znaky. Délka jedné teletextové řádky odpovídá délce televizního řádku.
Teletextový obraz
Teletextový obraz tvoří 25 řádků (0-24), z nichž každý obsahuje 40 znaků. Sto teletextových stránek se nazývá soubor, někdy také magazínem. Vysílat lze až 8 souborů, každý po 100 stranách. Současně se těmito 40 znaky teletextového řádku se přenáší ještě dalších 5, které slouží k řízení funkce teletextového dekodéru. Rychlost přenosu tedy odpovídá přenosu 45 osmibitových slabik. Tím získáme 360 bitů během jednoho TV řádku. Slabika pro jeden znak je 8 bitová, obsahuje však jeden paritní bit což znamená, že pro samotný znak je vyhrazeno 7 bitů. Pomocí 7 bitů jsme schopni rozlišit 127 znaků.